JAN SKÁCEL: THE POEMS

PRÍSLOVÍ

Tak jsem se nad světem trápil,
až jsem si začal vymýšletí prísloví.

Jsou dlouhé pravdy a jsou pravdy kreátké.

A nepřijde-li tresi hned vzápčtí,
musíš si vinu odžít životem.

A nikdo neodčiní čin.

A nikdo nedokáže složit písničku
pro slečé děvčátko a ptáka bez křídel.

KRAJINA S KYVADLY

Kyvadla zavěšená mimo vítr.
Písťaly bez dechu.
A trávy stranou času.

Stmívání vyhloubená v kameni.
Nikdo ti v dlani vodu nepodá
Zčernala po zvonech a nesmíš.

SMLOUVA

Nechci, aby mne obmýslel kterýkoli bůh.
Mam odedavna svého,
pro vlastní potřebu, i k svému narovnání.
A pro pokoru, které je mi třeba.

Nékdy se přihodí, že lidska duše smrdí
jak namoklá psí srst.
Za to se nerouhám. Chci jenom, aby bolest
opravdu bolela a slza byla slza.